Obratník jednorožce

Je to sice banální,
Přesto však
Jaro rozkvétá v léto,
Léto uvadá v podzim,
Podzim umírá v zimu,
A zima se probouzí v jaro.

Věčná pouť slunce:
        Beran, Býk, Blíženci, babyka, Babylón...

Je snadné moudře se usmívat.
Vskutku, člověk je prazvláštní tvor.

Na jaře říká ano a ne,
A míní
       buď ano či ne.
A Beran netrpělivě dupe kopytem.

A v létě říká ano a ne,
A míní
       snad ano, snad ne.
A z pod kamene se ozývá
       Račí kánon moudrosti.

A na podzim říká ano a ne,
A míní
       ano i ne.
A misky Vah se chvějí
       hořkou
               rozkoší
                        rovnováhy.

V zimě pak mlčí.
Vše již bylo řečeno,
Nic ještě nebylo řečeno.

A v krystalickém tichu,
Kdy Slunci narůstá zlatý roh,
Pokaždé znovu sní
O bílém plameni poledne.

(Feb-Apr 1971)

To the Czech poems page
To the Mipmip home page
Feel free to leave a comment!
Mike Arnautov (22 April 2017)