* * *

V hodinu vzpoury vĕcí
V hodinu marných přání
V hodinu hořkých smutků
Když už nemůžeš dál

Neseš-li tíhu nebe
Vidíš-li bídu svĕta
Cítíš-li ubohost sebe
Marnost vlastního já

Otevři oči nebi
Otevři duši slunci
Dotkni se srdce svĕtla
Uprostřed nesmírné tmy

Cožpak nevíš že právĕ
V hodinu nejvyšší bídy
Stačí jen napřáhnout ruku
Stačí jen rozevřít dlaň

Zde se počíná cesta...